Cestou byla domluvena ukázka pro polské televize a média v Bialsku Biale a Katovicich. Ve skupině jsme svezli novináře s reportéry a navštívili nově vznikající letiště na území polského Slezska. Tady se ruší a zavírají neekonomické doly a na místě jejich bývalých skládek vznikají nejen zalesněné plochy, ale uvažuje se o dalším využití. Zajímavou možností je vznik malých letišť na takto upravených plochách. Vírníky s jejich kratším startem a přistáním a velkou odolností k rozmarům přírody se jeví dobrou možností rozšířit způsoby nejen rekreace, ale i cestování s využitím těchto ploch. Tato prezentace byla výborně připravena a myslím, že pomůže rozvoji vírníkového létání v Polsku.
Dal už jsme pokračovali Polsko-slovenským pohraničím až k našemu cíli. Měli jsme domluveno ubytováni přímo nad hrází přehrady Solina v pěkných chatkách a připraven cyklo turisticky program. Kola byla na místě stejně jako provozovatel služby Triatlon Bieszczadski. Ten se zabývá pronájmem a byl nám se svou dodávkou neustále k dispozici. Okolí přehrady vůbec není rovná krajina se stezkami kolem vody, ale připomíná mi Valašské kotáry. Proto jsme nepoužívali k dopravě na 25 Km vzdálené letiště pouze kola, ale často využívali i jeho přepravních služeb. Samotné letiště evidované i ve Sky Demonu bylo pro nás překvapením. Jednalo se vlastně o spodní část lyžařské sjezdovky. V okolí jsme potkali několik takových dalších jednosměrných letišť. Ta jsou využívána ke startům kluzáků navijákem z kopce. Místní piloti tvrdili, ze jsou vzhledem k výborným termickým podmínkám v létě hojně využívána. Nelehké přistání a i start z dost prudkého kopce zvládli všichni perfektně. Další den jsme ale vybrali pro přistání pohodlnější letiště. Před tím jsme ale prozkoumali 5 letišť v okolí a prolétali tento hezký kout Polska. Odpoledne pro nás slovenští kamarádi připravili hostinu v podobě guláše z divočáka na letišti ve Svidníku. No a co by to bylo za cestu na toto kilometrové asfaltové letiště, kdybychom neprolétali dukelský průsmyk. Pohled na tanky, letadla a jinou válečnou techniku zanechanou tady pro vzpomínku na boje 2.světové války ze vzduchu mě nikdy neomrzí.
Na další den je připravena kromě cyklovýletu ještě projížďka lodí po přehradě s výkladem a my majitelům teto turistické atrakce oplácíme výletem ve vírniku.
Tentokrát na letiště Arlamov nedaleko ukrajinských hranic. Dopředu se ohlašujeme a domlouváme přistání. Toto Více než kilometrové betonové drive vojenské letiště má pronajaté majitel nedalekého hotelového rezortu. Pro nás 16 členu posádek 8 vírniků přijíždí nejen 2 černé mercedesy Vito s Man in black řidiči, ale svým autem přijíždí i ředitel celého resortu. Ten nám děla průvodce nejen 4 restauracemi, ale i po četných sportovištích, fotbalovém hřišti,střelnici i golfovém areálů na 20 ha pozemku. Tipujeme noc pro dva na 10 tisíc korun. Jaké je naše překvapeni, když pokoj pro dva v akci z neděle na pondělí nacházíme na bookingu za 1700 Kč. Hosty zde byli Lech Valenca i polsky fotbalový národní tým. Výborný typ na letecky výlet.
Večerní posezení u kytary a ranní mlha u vody dokresluji pohodu tohoto výletu.
Další den proletíme Vihorlat , tankujeme v Kamenici nad Cirochou a s Arnoštem Foffem obědvame výborné halušky. Moje srdeční letecká záležitost je Slovensko. Hřebenovka nízkých Tater nás dovede na letiště do Partizánského. Večeře a pohoda v termálních koupelích ukončuje tento prodloužený víkend.